Historie

Divadlo na cucky prošlo v průběhu své historie několika etapami, které znamenaly postupný přerod z amatérského souboru v profesionální seskupení, které kromě vlastní umělecké tvorby vytváří také platformu pro fungování širokého spektra dalších aktivit.

Divadlo bylo založeno již v roce 2003, kdy byl umělecký kolektiv ,,náctiletých divadelníků“ formován režisérem Lukášem Večerkou. Ten nastudoval první dvě inscenace souboru, který působil v prostorách olomouckého Domu armády – první inscenací souboru byla hra Felixe Mitterera Účtování v domě božím, druhou pak úspěšná koláž z textů Jiřího Koláře s názvem Kolář/ž, neví kam jdem? (hlavní cena Wolkrova Prostějova, účast na Jiráskově Hronově, aj.).

V roce 2004 se uměleckého vedení souboru ujal Jan Žůrek a nastudoval s ním vlastní autorský text Anna, co teď? Krátce po té se kolektiv stěhoval do Hodolanského divadla, kde se stal součástí nově se rodícího Divadla Tramtarie – zde Divadlo na cucky působilo pod názvem ,,Ateliér autorské tvorby“ a připravilo inscenace Systém a Šatuni. V návaznosti na odlišnou představu o dramaturgii a profilu divadla se soubor na začátku roku 2006 opět osamostatil a začal se věnovat rozvoji vlastní – vyhraněnější – poetiky.

Od podzimu 2006 začala dlouhá etapa fungování v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého – řada z členů souboru byla v té době studenty Filozofické fakulty UP a pod vedením Jana Žůrka se věnovali tvorbě site-specific projektů, scénických čtení i rozvoji hereckých technik. V prosinci 2007 se pak dočkal své premiéry Kabaret Kaldera, který byl první regulérní inscenací s pravidelným reprízováním.

V nadcházejících sezónách divadlo začalo vytvářet repertár a nejméně tři inscenace ročně. Produkční záštitu nad fungováním divadla převzalo občanské sdružení Divadlo Konvikt, které zaštiťuje soubor dodnes (po transformaci občanského sdružení pod názvem DW7, o.p.s.). Inscenovány byly autorské texty anebo překládány současné texty s uvedením v českých premiérách. Kromě uměleckého šéfa Jana Žůrka (inscenoval např. L. de Weck: Oblíbenci, G. Flaubert: Mme Bovary, G. Steinbuch: Bezhlaví / Kopftot) dostávali prostor také výrazné osobnosti nastupující generace mladých tvůrců – Ján Mikuš (B. Voráčová: Western), Jan Frič (J. Fosse: Někdo přijde), Anna Petrželková (S. Kane: Vyčištěno).

V dalším období začal soubor hledat vlastní scénu, na které by mohl působit. Kromě tvorby v prostorách UC UP, pravidelně hrál v Divadle hudby a jednu sezónu také v hudebním klubu S-cube. V tomto období se dramaturgie rozvíjela jak v oblasti experimentální činohry (A. Strindberg: Slečna Julie, režie: J. Žůrek), autorského divadla (storytellingová inscenace Barbory Voráčové Jsem nebe, autorská inscenace Jana Friče Červená Karkulka, pohybově – storytellingová koláž Jana Žůrka Ostrov / Olomouc) i pohybového divadla (J. Žůrek, H. Košíková: Doupě).

Na podzim 2012 získalo divadlo vlastní scénu v prostorách bývalé Kanonické rezidence na Wurmově 7, kde započalo rekonstrukci, na níž se podílely desítky dobrovolníků i členů souboru. Divadlo bylo slavnostně otevřeno v únoru 2013 premiérou inscenace Fernando Krapp mi napsal tenhle dopis v režii Jana Žůrka. Prostory divadla se postupně začaly stávat centrem kulturního i komunitního života ve městě – své sídlo zde našly další soubory (Slovanský tyátr, Cirkus LeVitare, Konzervatoř Evangelické Akademie), rozvinula se nabídka vzdělávacích aktivit a workshopů a ve foyer divadla vznikla Galerie W7.

Dramaturgie se dále rozvíjela v oblasti pohybového divadla (H. Košíková, J. Žůrek: Doupě, následně také Dorian a Hedoné) a také experimentu (storytellingový projekt Saga III nebo koprodukční projekt se skupinou Handa Gote s názvem Mlčení).


DNC = Divadelní sál + Freskový sál + Galerie W7
Divadlo na cucky, Wurmova 7, Olomouc
www.divadlonacucky.cz | www.facebook.com/divadlonacucky
Program Divadla na cucky produkčně zajišťuje DW7, o.p.s.


TOPlist