KATEŘINA KOCOURKOVÁ

 

Rozhraní

(14. 3.–24.4.2016)

Zjednodušená krajina očištěná od všeho nedůležitého je osobním tématem malířky Kateřiny Kocourkové. Nejen její ucelenou sérii potemnělých krajinomaleb můžete vidět v Galerii W7.

Kurátoruje Monika Beková.


KATEŘINA KOCOURKOVÁ MALUJE KRAJINU JAKO STAV MYSLI
Malířka Kateřina Kocourková (*1995), toho času studentka SŠDAM v Prostějově oboru užitá malba/design interiéru, na sebe upozornila již během studia výrazným zájmem o médium malby.
Kateřina se skutečným zájmem studuje technologii malby, experimentuje s kombinací malířských technik, věnuje pozornost technickému procesu malby a všemu, co definuje malbu jako klasické médium. To se mimo jiné zřejmě projevuje i v tom, že si Kateřina vystačí s klasickými náměty, jako jsou krajiny nebo portrét apod. Samotný obsah obrazů se více než v námětu pro-jevuje ve způsobu malířského podání a ve způsobu nazírání.
Okázalost nebo razantnost nejsou Kateřině vlastní, obrazy působí subtilněji, jistá zdrženlivost a umírněnost je patrná i z kompozičního řešení. Kateřina nechává vyznít čistou  barevnou plochu oproštěnou od detailu nebo barevné modelace. V průběhu minulého roku vytvořila Kateřina sérii obrazů krajin, které již svým pojetím překročily studijní pokusy ke své-bytnému osobitému výrazu.
Krajiny jsou kompozičně jednoduché, můžeme uvažovat o záměrné redukci obrazových prvků a o barevné redukci. Na druhé straně se není čemu divit, vezmeme-li v úvahu, že krajina na Hané je povětšinou rovná a jakoby složená pouze ze dvou ploch.  Kateřina občas narušuje tuto monotónnost například sloupem, nebo užitím dalšího prostorového plánu - okno ve vlaku, kapky deště apod. Tento prvek funguje i jako významová rovina - krajinu nevidíme přímo.  Obrazy krajin lze vnímat jako psychické rozpoložení či stav mysli, a to v rozmezí od klidné meditace až k pocitům prázdna či úzkosti. Takto lze chápat námět i v symbolickém přeneseném významu.
Další polohou v tvorbě jsou figurální náměty. Tyto obrazy mají shodně s krajinami potemnělou tlumenou barevnost. Intimní prostor, který nezáří veselými jasnými barvami, se nesnaží na sebe okázale upozornit, vybízí diváka ke zkoumání vztahů člověka k prostředí.
Kateřina sice sleduje aktuální tendence v malbě, ale prozatím její záběr představuje čistě osobní přístupy a preference, nenechává se ovlivnit současnými trendy, což působí rovněž sympaticky a autenticky.

Mgr. David Jedlička Ph.D.


Divadlo na cucky, Dolní nám. 42, 779 00 Olomouc
www.divadlonacucky.cz | www.facebook.com/divadlonacucky
Program Divadla na cucky produkčně zajišťuje DW7, o.p.s.


TOPlist